Kamenná Hora

Okresní město ležící v Kamennohorské kotlině nad řekou Bobr. Vznik Kamenné Hory je spojen se starou obchodní stezkou vedoucí Lubavskou bránou ze Slezska do Čech. Tato stezka představovala jednu z odnoží Jantarové stezky spojující Balt se zeměmi na jihu Evropy. Kamenná Hora vznikla pravděpodobně na tzv. zeleném drnu, i když existuje hypotéza o proměně dřívější osady (asi 10. stol.), která se nacházela pod Górou Zamkowou. První písemné zmínky o městě pocházejí z roku 1249 ze zakládací listiny vdovy po Jindřichovi II. Pobožném, Anny, která v nedalekém Křešově (Krzeszówku) založila benediktýnský klášter. V roce 1287 Boleslav I. Surový založil město na německém právu a připojil ho k svídnickému knížectví. K zastavení rozvoje města došlo v době husitských válek, během nichž Kamenná Hora zažila několikrát ničení a plundrování. Relativní klid nastal teprve poté, co na trůn usedl Vladislav Jagellonský. Právě za jeho vlády se ve městě začalo rozvíjet tkalcovské centrum. Třicetiletá válka (1618-1648) se do dějin města zapsala tragicky. Po válce město ožilo díky plátenictví, které se velice rychle rozvíjelo. Úspěšný rozvoj přerušily až slezské války (1740-1763). Z města se kvůli jeho poloze na hlavní stezce z Čech do Polska stalo místo střetů bojujících armád. Na předměstích Kamenné Hory došlo 23. června 1760 k jedné z nejkrvavějších bitev slezských válek. 40tisícová rakouská armáda pod velením generála Laudona se střetla s 11tisícovou pruskou armádou, které velel generál Foouquet. Pruská vojska byla rozprášena a pruská propaganda tuto bitvu označila za „pruské Thermopyly“. Díky podpoře Fridricha II., zvaného Veliký, město získalo zpět svůj někdejší lesk. Opět se intenzivně rozvíjely tkalcovské manufaktury. Na konci 18. století, spolu s rozšířením parních strojů, nastal rozvoj textilního průmyslu. Konec napoleonských válek přinesl rozkvět Kamenné Hory jako centra lněného a bavlněného plátenictví a zavedení železnice do města (1869) tento proces ještě umocnilo. Během 2. světové války se všechny textilní továrny proměnily ve zbrojovky. Vojenské operace na městě nenapáchaly větší škody. Po roce 1945 město využilo stávající továrny a zprovoznilo středisko textilního průmyslu. Dnešní Kamenná Hora se vyznačuje poměrně sevřenou zástavbou, v důsledku toho se centrum a jeho nejbližší okolí od sebe nacházejí jen v nepatrné vzdálenosti. Celková rozloha města je 18 km2, žije v něm kolem 19 tisíc obyvatel.